Bylinný čistící čaj čaroděje Kittla

Čaroděj dobroděj, lékař, léčitel Kittl, severočeský Faust, Kittel, tak různě je nazývána tato známá osoba.Kittel-čaroděj

Díky pověstem o zázračném léčení čaroděje Kittla, které v ústním podání a později v písemné podobě zaznamenali kronikáři, se nám do dnešních dnů dochovaly informace o severočeském Faustovi – doktoru Kittlovi. Zajímavosti a informace z jeho života a léčení najdete v našich článcích: Kittlova mast-Pověsti o Kittlovi.

Jak Kittel k plášti a všehoji přišel, Severočeský Faust-Doktor Kittel.

Doktor Kittel byl vyhlášený bylinář. Měl i svou bylinkovou zahrádku. A měl i svoje oblíbené bylinky.

Složení Kittlova čistícího bylinného čaje

Máta, pampeliška, andělika, řebříček, benedikt, třezalka, hořec.

Kittlův bylinný čistící čaj je poskládaný z bylinek, které doktor Kittl naordinoval podle pověsti mlynářově vnučce. Bylinář Zentrich recepturu pampeliška v Kittlově čaji„zkouknul“ a stanovil množstevní podíly jednotlivých bylinek tak, aby čaj byl vyvážený. A jak to bylo s tou vnučkou?

Pověst o Kittlově čaji

Jednou zavolali Kittela do Alšovic k vnučce původního majitele mlýna. Mladá dívka se trápila a zoufala s i poté, co jí sousedky řekly, že nečestným způsobem přišel její děda ke svému bohatství. Všechny šperky a zlato dívka vyhodila, ale ani to jí nepomohlo a pořád se trápila. I tu sousedi povolali Kittela ku pomoci, ten s dívkou promluvil a nabídl jí, aby s ním jela do Šumperku, že jí pomůže. A co zázračného dívce pomohlo? Kittel jí naordinoval čerstvý vzduch, procházky, studenou vodu (možná že se své „zázračné“studánky) a klid. To vše korunoval popíjením bylinného čaje, který obsahoval hrst třezalky a řebříčku, půl hrsti Benediktu, kořen Anděliky, Hořce a Pampelišky, to vše spařené v žejdlíku vody. Za 14 dní byla dívka zdravá a vrátila se do Alšovic na mlýn. Čaj jsme nazvali KITTLŮV ČAJ BYLINNÝ ČISTÍCÍ, neboť bylinky v něm obsažené čistí tělo i duši.

Říká se „V zdravém těle, zdravý duch“. A psychika – trudnomyslnost, přemítání, uvažování, vnímání, znepokojení je způsobeno dysfunkcí v oblastiřebříček žaludku, slinivky a sleziny. Doktor Kittel znal to, co se o tisíce km a tisíce let dále v Číně učili žáci od svých mistrů. Ti vysvětlovali těžké, zacyklené myšlení, ke kterému patří žaludek, slinivka a slezina tím, že je v nerovnováze prvek Země. Rovnováhy dosáhneme tím, že zvýšíme vítr (procházky), budeme dostatečně aktivní, neuzavřeme se do sebe, ale obklopíme se společností. Podpoříme prvek vodu – třeba koupelemi nebo moudrem. Dívka během pobytu u Kittelů studovala jeho knihy a v jedné našla následující moudro:“Čím budeš bohatší, tím dříve zemřeš, čím budeš chudší, tím déle budeš žít“. Ustrnutí a těžké myšlenky provětrá „vítr v patách“, tzn. Procházky nejlépe v lese podél řeky a úplně nejlépe. Když bychom si při procházkách zpívali.

Zajímavosti o bylinkách

Pampeliška lékařská je divoce rostoucí bylina považovaná za plevel v zahrádkách. Lidově se jí říká Mléč, Hadí mléč, Kočinec, Lucerny, Lví zub, Pamprlík, pleska, svíčičky i Smetánka. První zápis o léčivých účincích pampelišky pochází z 10. Stol. Od arabského lékaře Aviceny. Pampeliška je velmi silné diuretikum, podporuje tvorbu a vylučování moče, podporuje činnost ledvin a pomáhá i z kloubů (po delší době) odstranit usazeniny kyselin. Používá se při léčbě revmatismu, zánětu kloubů i artritidě. Kromě těchto „tělesných“ záležitostí působí i příznivě na psychiku a rozvoj obrazotvornosti. Krásně žlutá barva rozvinutých květů a vysoký obsah vitamínů a minerálů dělají z pampelišky rostlinu zářivé síly a vitality.

Andělika lékařská – lidové též zvaná Angelika, Janoklika, koření sv. Ducha, Andělský kořen, je rostlina vysoká 120-300 cm. Vyznačující se Kittlova mast a Kittlův čistící čajintenzivní vůní. Řecký název Angelos, ze kterého se název byliny odvozuje, znamená „poslíček“. Léčivé účinky Angeliky jsou známy odpradávna a je jí přisuzována schopnost léčit téměř vše. Dokonce díky svým silným očišťujícím schopnostem přisuzovaným energii Slunce a ohně, byla používána i k očištění od zlých kouzel, proti moru a všemu špatnému, dokonce i při exorcimu  - vymítání zlého ducha. Andělika je jednou z posvátných bylin letního slunovratu, keltského svátku COAHAIN. Při obřadech a ochraně osob i stavem všeho zlého se používala ve formě vykuřování – přidávala se do kadidla nebo se házela do ohně. Angelika-Janoklika byla používána i těmi, kdo se snažily rozvinout svou magickou vůli k tomu, aby pronikli do svého vědomí a podvědomí a rostlina byla pro ně rostlinou inspirace, zprostředkovala spojení s vesmírem. Andělika napomáhá trávení, zmírňuje bolesti žaludku a střední potíže, nadýmání. Používá se jako posilující bylina při chřipce a nachlazení.

Máta neboli balšán, balšínek, fefrmincka, kučeračka, koření větrové, nána i větrová zelina. Rodové jméno Mentha je odvozeno od lat. Slova menthe=myšlení, protože se věřilo, že máta podporuje mozkovou činnost. Plinuis se o mátě zmínil ve svém rukopise a doporučil učencům, aby nosili věnec z této byliny na podporu soustředění. Možná ale platí jiná verze. Podle řeckých bájí a pověstí vodní vála Mintha milovaná Hádesem byla jeho žárlivou manželkou proměněna v tuto vonící bylinu. Máta patřila i ve středověku k bylinám užívaným k různým církevním rituálům. Kromě dochucování různých pokrmů a nápojů byly mátou vyleštěny např. stoly pro hosty, byla sypána pod nohy při procesích, řeckým vojákům dodávala odvahu, jestliže si mátou namazali paže. Máta, na rozdíl od Anděliky, která se používala na „zmírnění touhy mladých lidí“, posilovala vojáky zesláblé po milování. Máta patří mezi byliny trhané za úsvitu 24. Června na svátek sv. Jana, kdy má jako i další byliny tohoto období největší moc a sílu. Podle lidových pověr máta složená do váčku s penězi přinese úspěch a hlabobyt a mátová kytička zavěšená v domě zajistí bezpečí jeho obyvatel. Slabý čaj z máty působí uklidňujícím způsobem při nespavosti a úzkosti, na uklidnění. Mátový čaj má antiseptické a anestetické účinky, silný nálev má povzbuzující účinek. Máta se používá při poruchách trávení, nadýmání, žaludeční nevilnosti i při pomalé činnosti střev. Pití čaje se osvědčilo i při potížích s průduškami, nachlazení, chřipce a k utišení kašle, při bolestech v krku je dobré mátovým čajem vykloktat. Pro svoje silné regenerační účinky sloužila k obnovení sil po rituálech, transech a soustředění a povzbuzovala věštecké sny.

Další „čarodějnou“ bylinou používanou „čarodějem“ Kittlem byl Řebříček obecný, lidově hezky a roztomile nazývaný Husí jazýček, Kočičí ocas, myší ocásek, Krkávník, Tisíclistník, zaječí chléb, ovčí žebro. Jako žebříček je uváděný i mezi bylinami používanými J.A.Kittlem. Lidových názvů má milý žebříček hodně, ale proč je mezi nimi tolik zvířecích údů, to tedy nevím… Rostlinka prý podle pověsti dostala rodové jméno Achillea podle řeckého hrdiny Achillea, který si z řebříčku udělal na radu moudrého Kentaura hojivou mast na rány utržené v trojské válce. Řebříček je další hojivou bylinou patřící sv. Janu. Venkovští lidé jím zaháněli zlé duchy od stavení a využívali jeho obranou moc v amuletech. Druidové používali řebříček k předpovídání počasí. V Číně byl řebříček považovaný za posvátnou bylinu používán ke starobylému věštění I-TING. Kytička řebříčku prý přináší 7 let spokojené manželství. Čaj z řebříčku se používal při věštění a na podporu jasnozřivosti a při rituálu věnovanému mužské podstatě. Tradiční bylináři znají jeho léčivé vlastnosti při trávicích obtížích, zánětu močového měchýře, k úpravě menstruačního cyklu, k vyvolání pocení, při kašli a na celkové vyčištění organismu.

 Na závěr:

Když jsme připravovali Kiitlův čaj, neuměla jsem si vysvětlit, proč na trudnomyslnost zvolil takové složení směsi, které spíše odpovídá zažívacím potížím. Uběhl nějaký čas a já se skláním před moudrostí severočeského čarodějného doktora, který věděl více, než kdokoliv jiný…