Tlusté střevo se nazývá v čínské medicíně ta-čchang a je to poslední úsek zažívacího traktu, který končí konečníkem. V čínské medicíně patří mezi orgány jangové a rodí se z čchi nebes. Spřaženým orgánem tlustého střeva jsou jinové plíce. Tlusté střevo se řadí mezi orgány fu = skladiště, které se „naplňují, ale nemohou zůstat plné“ To znamená, že se po naplnění kalnou čchi musí vyprázdnit. Orgány fu mají podle čínské medicíny za úkol „průchodnost“. Jestliže není průchodnost některého z šesti fu orgánů zajištěna, dochází k poruše, která negativně ovlivňuje činnost celého organismu.
Tlusté střevo podle čínské medicíny
Důležitá kniha čínské medicíny Nan ťing popisuje tlusté střevo takto: „Tlusté střevo váží dva ťiny a dvanáct liangů. Je dlouhé dva sáhy a jednu stopu, obvod má čtyři palce a průměr jeden palec. Otáčí se napravo od pupku v šestnácti záhybech, naplněno pojme do sebe jeden tou stravy a sedm a půl šengů vody.“
Podle naší západní medicíny je tlusté střevo místo, kde probíhá konečné zahušťování a vyměšování zbytků potravy z těla. V tlustém střevě dochází k vstřebávání vitamínů, minerálů a vody. Zahuštěné nestravitelné zbytky ve formě výkalů jsou vyloučeny konečníkem.
Tlusté střevo člověka je dlouhé 1,5 metru a má průměr 5–7 cm.
Funkce tlustého střeva
Tlusté střevo má podle tradiční čínské medicíny dvě hlavní úlohy. První je, že řídí přepravu kalů. V čínské medicíně se používají krásné, pro nás až lyrické výrazy, kterými čínští lékaři popisují činnosti organismu. Pro tlusté střevo používají výraz „ správce nad stokami, z tlustého střeva odchází to, co se proměnilo“. Aby vylučování probíhalo tak jak má, je důležitá i práce plic, které mají v organismu za úkol řídit sestupující funkci čchi. Díky tomuto sestupujícímu pohybu čchi plic může sestupovat i kalné ze střeva. V případě, že střevo nepracuje harmonicky, tak dojde k průjmu či zácpě.
Co mají společného TLUSTÉ STŘEVo A PLíce
Díky spojitosti mezi tlustým střevem a plícemi, což zná čínská medicína, při nefunkčnosti může dojít k pocitům dušnosti či kašli, lapání po dechu a podobně. Bohužel naše západní medicína souvislosti známé čínské medicíně nepřipustí a proto každou nefunkčnost organismu léčí jiné oddělení nemocnice...
Druhou hlavní funkcí tlustého střeva je podle zásad tradiční čínské medicíny to, že řídí tělesné tekutiny. Znamená to, že když je v tlustém střevě chlad a prázdnota, tak je vstřebávání vody nedostatečné a vzniká kručení v břiše a následně průjem. Když je podle čínské medicíny horkost v tlustém střevě, tak dojde k vysušování a zhutňování stolice a tím k zácpě.
Funkčnost tlustého střeva, to je pravidelné vyprazdňování, pomůže zajistit např. „kartáček na střeva“ = francouzský zelený jíl, který střevo a celý trávicí trakt čistí mechanicky. Sliznice střeva zase ochrání např. Zentrichův čaj Strevozen- Střevo.
Bakterie, které pro nás pracují ve střevech, potřebují vlákninu, kterou jim můžeme poskytnout např. ve formě tobolek s glukomannanem, Dr.Slim. Vláknina nabobtná a zvětší objem, učiní povrch odcházejících exkrementů hladkým a tak usnadní vylučování. Jedinou podmínkou je dostatečný pitný režim, což může být voda či bylinné čaje, např. Bylinářské koště.
Jeden poznatek dle umění feng-šuej. Pokud máte zácpu, tak přestaňte skladovat a hromadit nepotřebné věci. Ukliďte, pošlete je charitě nebo kontejneru, uleví se vám psychicky i fyzicky…
Literatura: Vladimír Ando, Klasická čínská medicína, Svítání