Svatojánské bylinkové čarování

Čarodějná noc svatojánská nastává 23.-24.6. třezalka

Pranostika:                  

Na svatého Jana otvírá se létu brána.

Jaké počasí o Janu bývá, takové i Michal mívá.

Letní slunovrat je mimo jiné také svátkem přírodních bytostí. Možná tedy na svých nočních toulkách narazíte na reje víl, hejkalů, bludiček nebo jiných lesních duchů.

 

Svatojánský svátek

Svátek sv. Jana je již od středověku známý jako den, kdy se rozhoří svatojanské ohně. Metly z břízy se používaly jako pochodně. Na metlách létaly čarodějnice, ohnivou metlou je muži zaháněli. Úroda, bohaté žně a zdraví lidí i zvířat tak bylo, aspoň po dobu léta, zajištěno. Nad vrata chlévů se věšel pelyněk nebo majoránka, chránil dobytek od uhranutí, chorob nebo uhynutí.

 

Čarodějnice létají v noci na vyhlášené čarodějnické vrchy (babí hory, Radhošť, lysé hory) a škodí dobytku, nahaté sbírají léčivé rostliny.

Léčivá je i ranní rosa- na oči a na pleť, voda léčí-koupele-očistné a léčivé, léčivá voda ze studánek (vyčištění a ozdobení studánek), vítání východu slunce

Symbolika čísel-sedmero bylin nebo devatero bylin

 

Čarodějné bylinkypelyněk

V tento den je totiž údajně kouzelná a čarodějná každá květina.

Kopretina, růže, smolnička, chrpa, rozchodníček čičmudíček/tučmužík (netřesk), mateřídouška (odvykání kouření), fialka, zvonek

 

Pelyněk černobýl, kapradí, třezalka (sv. Jana bylina), mateřídouška, heřmánek, máta, divizna, bazalka, libeček, dobromysl, majoránka, úročné koření (úročník), devětsil, nebo dobromysl, horský jetel (vachta trojlistá), chrpa modrá, jitrocel, mateřídouška, šípková růže, řebříček. Pupen Třezalky působí na psychiku a detoxikuje.

 

Svatojánské bylinkové čarování

Kapradí kvete zlatým květem, a kdo se ho beze strachu zmocní, pokvete mu štěstí a bude mít klíč ke všem skrytým pokladům.   

 

Netřesk trhaný na sv.Jana Křtitele měl ochránit dům před úderem blesku.   Bylinářské koště            

Čekanka- Pokud by se někdo chtěl stát neviditelným, stačí, když ji za naprostého ticha buďto v poledne na sv. Jana nebo o půlnoci odřízne u země zlatým nožem, a rázem se ten dotyčný skutečně neviditelným stane! Čekanku najdete v čaji Bylinářské koště.

Známý byl také žlutý Janův čarovný květ, který prý kvetl v horských lesích jen v noci na sv. Jana, objevoval se hodinu před půlnocí jen jako světýlko a ukazoval, kde jsou ukryty poklady. 

Matka, které zemřelo dítě, nejedla do Sv. Jana Křtitele jahody a třešně, protože v Ráji rozdává panna Marie mrtvým dětem tyto plody.

 

Podle pověstí je vhodný čas na koupání v řekách od 24.6. do konce července. V červnu jsou svátky Filipo Jakubské, Petr a Pavel, ohně, koupele

 

Svatojánské byliny Slovanské

 

kapradina, kopřiva, třezalka-sluneční bylina, akumuluje slunce, použít tam, kde je vlhko a tma (tam se rozvíjejí plísně a houby), v zimě na deprese z nedostatku slunce, patero barevných bylin, chrysantéma, březová kůra, třezalka, pelyněk, mateřídouška, arnika, řebříček, čekanka,

 

Pytláci používali: Barvínek a brotan- čajem se umývaly pažby pušky, aby při střelbě nechybily

Devatero kvítí dát pod polštář a zjeví se budoucí manžel

 

Děvčata trhala před svatojanským večerem kvítí, pletla z něho věneček a ten pak přehazovala přes strom. Zůstal-li na stromě, věřilo se, že se děvče vdá v místě bydliště, přelétl-li strom, znamenalo to, že se vdá přes pole. Při pálení škrtaček-metly z břízy- někdy docházelo k házení věnečků. Mládenec házel přes skomírající oheň své dívce její věnečky, oba však museli být k sobě obráceni zády. Pokud je dívka chytila, bylo to předzvěstí, že půjdou spolu k oltáři.

 

Dívky před svatojanskou nocí dělaly do země tři dolíčky. Když pak v některém z dolíčku ráno našly brouka velkého (starého), dostala muže starého, byl-li brouk mladý, malý, mohla očekávat muže mladého.

Horko přibývá, ale dne nepřibývá, letní slunovrat. Ohně dodávají Slunci sílu.