Nemůžete vyplnit toto pole

Svatojánské bylinkové čarování

🌞 Svatojánská noc – čas magie, bylin a letního slunovratu

Čarodějná svatojánská noc připadá na 23.–24. června. Podle tradic se v tuto dobu otevírá brána léta, příroda vrcholí silou a svět je plný kouzel.

🌤️ Pranostiky

  • Na svatého Jana otvírá se létu brána.
  • Jaké počasí o Janu bývá, takové i Michal mívá.

Letní slunovrat je zároveň svátkem přírodních bytostí – říká se, že v noci můžete potkat víly, bludičky, hejkalův dech nebo jiné lesní duchy.

🔥 Svatojánský svátek

Svátek sv. Jana je od středověku spojený se svatojánskými ohni. Hořely metly z břízy, které sloužily jako pochodně i ochrana před čarodějnicemi. Pelyněk nebo majoránka se věšely nad vrata chlévů, aby chránily dobytek před uhranutím a nemocemi.

K tradicím patřilo také:

  • létání čarodějnic na čarodějnické vrchy,
  • sběr léčivých rostlin,
  • ranní rosa – léčivá na oči i pleť,
  • očistné koupele v řekách a studánkách,
  • vítání východu slunce.

Koště staré čarodějky

🔢 Symbolika čísel

Svatojánská noc pracuje s čísly 7 a 9 – sedmero či devatero bylin.

🌼 Čarodějné bylinky svatojánské noci

Říká se, že v tento den je kouzelná každá květina. Mezi tradiční svatojánské rostliny patří:

Kopretina, růže, smolnička, chrpa, rozchodníček (netřesk), mateřídouška, fialka, zvonek.

Další byliny spojované se svatojánskou mocí:

  • pelyněk, černobýl
  • kapradí
  • třezalka – bylina sv. Jana
  • mateřídouška, heřmánek, máta
  • divizna, bazalka, libeček
  • dobromysl, majoránka
  • úročník, devětsil
  • vachta trojlistá, jitrocel, řebříček
  • šípková růže, chrpa modrá

Třezalka je tradičně spojována s duševní rovnováhou, pozitivní náladou a osvěžením těla.

Třezalka tečkovaná

✨ Svatojánské bylinkové čarování

🌿 Kapradí

Podle pověstí kvete zlatým květem. Kdo ho získá, najde štěstí a klíč ke skrytým pokladům.

🌿 Netřesk

Netřesk trhaný na sv. Jana měl chránit dům před bleskem.

🌿 Čekanka

Říkalo se, že kdo ji v poledne nebo o půlnoci na sv. Jana odřízne zlatým nožem, stane se neviditelným.

Čekanku najdete i v čajích Bylinářské koště a Sváteční čas od Bylináře Karla. Má své ověřené účinky podle on‑hold seznamu:

  • normální funkce střevního traktu a jater,
  • normální funkce srdce a cév,
  • hladina glukózy v krvi,
  • normální stav kostí a kloubů.

🌟 Janův čarovný květ

Žlutý květ, který se měl objevit jen v noci na sv. Jana jako světýlko a ukazovat poklady.

💧 Voda, koupele a tradice

  • Ranní rosa – léčivá na oči a pleť.
  • Koupele v řekách – očistné, doporučované od 24. 6. do konce července.
  • Studánky se zdobily a čistily.

🌿 Svatojánské byliny slovanské tradice

  • kapradina, kopřiva
  • třezalka – „sluneční bylina“
  • pelyněk, mateřídouška
  • arnika, řebříček, čekanka
  • březová kůra, chrysantéma

Třezalka se používala tam, kde je „vlhko a tma“ – tedy tam, kde se rozvíjejí plísně a houby. V zimě pomáhala při smutku z nedostatku slunce.

Koště a čareodějka

🏹 Pověry, magie a lidové zvyky

🌿 Pytláci

Používali barvínek a brotan – čajem z nich se umývaly pažby pušek, aby střelba neminula.

🌸 Devatero kvítí

Dát pod polštář – a měl se zjevit budoucí manžel.

🌼 Věnečky

Dívky pletly věnečky a házely je přes strom.

  • Zůstal-li na stromě → vdají se doma.
  • Přelétl-li strom → vdají se „přes pole“.

🔥 Škrtačky

Metly z břízy se házely přes oheň. Mládenec házel dívce její věneček – pokud ho chytila, čekala je svatba.

🐞 Broučí věštba

Dívky dělaly tři dolíčky. Velký brouk znamenal starého muže, malý mladého.

☀️ Slunovrat a síla ohně

Dne už nepřibývá, ale horko roste. Ohně dodávají Slunci sílu a chrání před temnotou.

⚠️ Poznámka na závěr

Čarování a lidové pověry nejsou návodem k nebezpečnému chování. Jsou krásnou součástí tradic, ne doporučením k reálnému jednání.