🌞 Svatojánská noc – čas magie, bylin a letního slunovratu
Čarodějná svatojánská noc připadá na 23.–24. června. Podle tradic se v tuto dobu otevírá brána léta, příroda vrcholí silou a svět je plný kouzel.
🌤️ Pranostiky
- Na svatého Jana otvírá se létu brána.
- Jaké počasí o Janu bývá, takové i Michal mívá.
Letní slunovrat je zároveň svátkem přírodních bytostí – říká se, že v noci můžete potkat víly, bludičky, hejkalův dech nebo jiné lesní duchy.
🔥 Svatojánský svátek
Svátek sv. Jana je od středověku spojený se svatojánskými ohni. Hořely metly z břízy, které sloužily jako pochodně i ochrana před čarodějnicemi. Pelyněk nebo majoránka se věšely nad vrata chlévů, aby chránily dobytek před uhranutím a nemocemi.
K tradicím patřilo také:
- létání čarodějnic na čarodějnické vrchy,
- sběr léčivých rostlin,
- ranní rosa – léčivá na oči i pleť,
- očistné koupele v řekách a studánkách,
- vítání východu slunce.
🔢 Symbolika čísel
Svatojánská noc pracuje s čísly 7 a 9 – sedmero či devatero bylin.
🌼 Čarodějné bylinky svatojánské noci
Říká se, že v tento den je kouzelná každá květina. Mezi tradiční svatojánské rostliny patří:
Kopretina, růže, smolnička, chrpa, rozchodníček (netřesk), mateřídouška, fialka, zvonek.
Další byliny spojované se svatojánskou mocí:
- pelyněk, černobýl
- kapradí
- třezalka – bylina sv. Jana
- mateřídouška, heřmánek, máta
- divizna, bazalka, libeček
- dobromysl, majoránka
- úročník, devětsil
- vachta trojlistá, jitrocel, řebříček
- šípková růže, chrpa modrá
Třezalka je tradičně spojována s duševní rovnováhou, pozitivní náladou a osvěžením těla.

✨ Svatojánské bylinkové čarování
🌿 Kapradí
Podle pověstí kvete zlatým květem. Kdo ho získá, najde štěstí a klíč ke skrytým pokladům.
🌿 Netřesk
Netřesk trhaný na sv. Jana měl chránit dům před bleskem.
🌿 Čekanka
Říkalo se, že kdo ji v poledne nebo o půlnoci na sv. Jana odřízne zlatým nožem, stane se neviditelným.
Čekanku najdete i v čajích Bylinářské koště a Sváteční čas od Bylináře Karla. Má své ověřené účinky podle on‑hold seznamu:
- normální funkce střevního traktu a jater,
- normální funkce srdce a cév,
- hladina glukózy v krvi,
- normální stav kostí a kloubů.
🌟 Janův čarovný květ
Žlutý květ, který se měl objevit jen v noci na sv. Jana jako světýlko a ukazovat poklady.
💧 Voda, koupele a tradice
- Ranní rosa – léčivá na oči a pleť.
- Koupele v řekách – očistné, doporučované od 24. 6. do konce července.
- Studánky se zdobily a čistily.
🌿 Svatojánské byliny slovanské tradice
- kapradina, kopřiva
- třezalka – „sluneční bylina“
- pelyněk, mateřídouška
- arnika, řebříček, čekanka
- březová kůra, chrysantéma
Třezalka se používala tam, kde je „vlhko a tma“ – tedy tam, kde se rozvíjejí plísně a houby. V zimě pomáhala při smutku z nedostatku slunce.
🏹 Pověry, magie a lidové zvyky
🌿 Pytláci
Používali barvínek a brotan – čajem z nich se umývaly pažby pušek, aby střelba neminula.
🌸 Devatero kvítí
Dát pod polštář – a měl se zjevit budoucí manžel.
🌼 Věnečky
Dívky pletly věnečky a házely je přes strom.
- Zůstal-li na stromě → vdají se doma.
- Přelétl-li strom → vdají se „přes pole“.
🔥 Škrtačky
Metly z břízy se házely přes oheň. Mládenec házel dívce její věneček – pokud ho chytila, čekala je svatba.
🐞 Broučí věštba
Dívky dělaly tři dolíčky. Velký brouk znamenal starého muže, malý mladého.
☀️ Slunovrat a síla ohně
Dne už nepřibývá, ale horko roste. Ohně dodávají Slunci sílu a chrání před temnotou.
⚠️ Poznámka na závěr
Čarování a lidové pověry nejsou návodem k nebezpečnému chování. Jsou krásnou součástí tradic, ne doporučením k reálnému jednání.


