Co je to jíl
Jíl je hlinitokřemičitan, který může mít různou barvu podle toho, které kovy jsou v něm obsaženy. Je to sloučenina křemičitanů s různými příměsemi. Mohou to být minerální látky, pocházející ze zbytků tlejících rostlin, živočichů, vody, zeminy, skal a vulkanického popela, které se během milionů let rozpadly, pak se znovu spojily a vytvořily posléze hmotu obsahující velmi jemné částice.
Zelený jíl obdržel svou zelenou barvu díky obsahu dalších látek pocházejících z naleziště.
Složení zeleného jílu
Zelený jíl je sloučenina mimořádně bohatá na vápník, hořčík, draslík, sodík, železo, křemík a rostlinné minerály.
Žlutý jíl obsahuje větší množství síry.
Červený jíl získal červenou barvu od železa a jeho sloučenin.
Hnědá a černá barva jílu pochází od železa, zinku, a síry.
Součástí bílého jílu, která určuje jeho barvu i použití, je zinek, křemík, vápník a hořčík. Ve Francii se těží jíly, které mají širokou škálu barev. Přímo sedm základních barev jílu. Dalšími kombinacemi ještě mohou vzniknout jíly modrošedé, šedé, a další.
Rozlehlá naleziště jílů různých barev, kvalit a vlastností jsou i v České republice. Naše území bylo v druhohorách zaplaveno mořem, což s sebou přineslo mnohé minerální látky, pozůstatky živočichů a lastur. Jíl kromě křemíku a hliníku obsahuje ještě vápník, železo, draslík, hořčík, sodík, mangan, fosfor, měď, kobalt, lithium, molybden a další látky.
Kde se těží zelený jíl
Zelený jíl se těží v hlubinných jílových dolech ve Francii poblíž Paříže a v dolech v Severní Americe. Zelený jíl je potom dlouhodobě vysušován na sluníčku, které mu dodá další energii. Energii země si jíl přinesl z hloubky na povrch, energii slunce, dešťové vody a větru získá na povrchu země. Každý jíl a tedy i zelený jíl je živá hmota.
Návod k přípravě francouzského zeleného jílu.
